I letos jsme zahájili společná setkávání členů a příznivců  NFK ČR výcvikovým setkáním novofundlandských psů  na cvičáku ZKO ČKS v Praze, Libni a to v sobotu 14. února. 

Počasí bylo milosrdné. Ráno sice mrazík, ale za poledne se ukázalo i sluníčko, takže v dobrém oděvu šlo přežít cvičení v pohodě. Sešlo se nás překvapivě mnoho. Mimo skalních účastníků výcviku novofundláků se objevily i tváře v našem výcviku ještě neokoukané a hlavně, účastnilo se hodně štěňátek i se svými páníčky a někdy i celými smečkami. Sešlo se nás tedy na třicet psů a ještě o trochu více lidí. Byl to zpočátku správný mumraj. Vítání, muchlání, líbání, hlazení, poplácávání, vrčení, mručení a skučení, první s druhými, pátí přes deváté. Do toho vynášení výcvikových potřeb a nezbytných stravovacích zásob.   

A tak po uvítacím kafíčku a úvodním nástupu jsme se rozdělili do dvou skupin. Novofundlandská štěňátka si vzala na starost Markéta Kubištová, která nalévala do nováčků potřebná moudra a hned to s nimi na placu zkoušela. Já jsem si vzal na starost psy starší a pokročilé. Zacvičili jsme si na začátek společně cviky vhodné k utužování snášenlivosti a tolerance psů v kolektivu. Pokračovali jsme základní poslušností jak v celé skupině, tak některé cviky jsme si vyzkoušeli i jednotlivě. Některým to šlo dobře, jiným ještě lépe. Za celou dobu ale nedošlo k žádnému konfliktu, nebo vyloženě nezvládnutí psa svým psovodem. S plnou vážností chci vyzdvihnout souhru smečky Zdeny Havlínové, kdy výkony její, Vény a Dačiho, jsou trvale obdivuhodné, ale výkon Báry je snad srovnatelný jen s titulem „Skokan roku" zlatého slavíka.  

 

Než jsme se nadáli, bylo poledne a tak jsme se občerstvili z tradičně velmi bohatých vzorků stravy jednotlivých smeček.

Souběžně s tím jsme probírali své i klubové problémy, a aniž bychom vyřešili vše potřebné, bylo nutné se chystat na obrany, neboť se dostavil Věrkou Čermákovou domluvený figurant. Podráždil a vyzlobil všechna štěňátka i starší psy všech psovodů, kteří o to projevili zájem v kruhu i jednotlivě. Pokročilým potom figuroval dle jejich požadavků a přání. To vše ve dvou kolech, což je nutné vyzdvihnout a za obětavé figurování poděkovat. I zde se objevili lidé, kteří obranu „necvičí" protože nechtějí, aby jim pes lidi napadal. Jak tam, tak tady znovu, si dovoluji tvrdit to, že Novofundlandský pes, se kterým se cvičí obrana, lidi jen tak nenapadá. Ovšem základem je to, že je všeobecně ovladatelný a poslušný, což v mnohých případech není. A to je základní problém.

A výcvik dále pokračoval kompletním předvedením „bonitace", kterou si mohl zkusit každý zájemce. Od stavění na desku, přes kontrolu zubů, měření a předvádění, až po kompletní zkoušku povahy.

Výcvikový den vygradoval „secvičnou" dívčího družstva, pod vedením Věry Čermákové. To nám předvedlo svou sestavu připravované ukázky výcviku novofundlandských psů v Domu pro  seniory ÚMČ Praha 6.

Kluci Čermákovi Ťapík a Míra Vích, ke kterým se pak přidal i Véna Kraus, neřezali celé dopoledne dřevo jenom proto, aby se nějak zabavili, ale aby se za nás všechny, kdož se účastnili tohoto setkání Novofundland Klubu, revanšovali ZKO v Libni za poskytnutí zázemí. To je třeba ocenit a jim poděkovat. 

Byl to hezký den.                                                                                                

Petr Šimek

foto: Jiří Janda a Tomáš Zachat - red. JJ