| Novofudlanďan a canisterapie |
|
|
| Written by Zdeňka Havlínová |
| Tuesday, 02 November 2004 01:00 |
|
There are no translations available. 28. září jsem se ze svým půlročním štěňátkem zúčastnila canisterapeutických zkoušek, které se konaly v Integračním centru v Praze na Žižkově. Vzhledem k Dačiho věku jsme jeli pouze nasbírat zkušenosti. Při zkouškách psi procházeli budouvou, kde na ně v jednotlivých místnostech čekali lidé, kteří představovali postižené. Psi měli navázat s figuranty kontakt, ale nesměl se u nich projevit jakýkoli náznak agresivního chování a psi nesměli být ani příliš bázliví. Dači byl zpočátku trochu ostýchavý, ale bylo to spíš zapříčiněno neznámým prostředím, bez problémů však zvládl svoji první jízdu výtahem a ani fretka umístěná v jedné z místností ho nevyvedla z míry. Kontakt z vozíčkářem dopadl dobře a oba, člověk i pes, našli společnou notu. Nakonec se nechal Dači zvednout do náručí, i nabídnutý míček ho vyprovokoval k další hře. Ani rušivé elementy jako převržený odpadkový koš, či hra na piáno Dačiho nevyrušili z jeho klidu. Dači byl pochválen za svou dobrou povahu, ale přesto vím, že před námi stojí ještě spousta práce. Snad se nám to podaří a budeme moci být užiteční jak starým, tak i handicapovaným lidem. Zdeňka Havlínová a Dači od Trojské skály |